2. OČIMA ZAMĚSTNANCE

Na další část těchto příspěvků jsem se těšil. V týdnu mi vrtalo hlavou, co vlastně může přijít – jaké informace, co my majitelé „možná neradi slyšíme“, přijdou?
Ať už to jsou informace příjemné, nebo nikoli, k vítězství celé Vaší společnosti jsou velmi cenné a my majitelé je potřebujeme.

Petr, můj zaměstnanec, přichází denně do styku s mnoha lidmi a sbírá data. Jaká přinesl dnes?
Toto je jeho příspěvek:

Šťastní zaměstnanci = šťastný majitel
Když se řekne šťastný zaměstnanec, tak v dnešní době neuslyšíte jenom „super!“, nebo „paráda“, a když možná ano, tak to ještě nemusí být pravda, to může říkat jen Vám a doma si stěžuje…
A zřejmě nebude, protože znám pár lidí (bohužel hlavně mladých (20–30 let)), kteří se těší na to, až bude konec šichty a nejlépe konec týdne, o svátcích ani nemluvě. Jednou mi jeden majitel řekl, že když je uprostřed týdne svátek, tak se celý týden v ČR nedělá… Něco na tom bude. Ale abych se vrátil – některé lidi to v práci nebaví, jsou tam nervózní, jediné, na co se těší, je oběd a cesta domů. Taky jsem nedávno slyšel od jednoho zaměstnance, kterého potkávám velmi často (bylo to v pracovní době a já spěchal do kanceláře) – já Vás pustím, běžte, já jsem v práci, tak nespěchám.
Proč Tohle ti lidé říkají? Proč Vám mohou říkat do očí, že to je tady paráda, a jakmile odejdete, tak pomlouvají? Proč říkají, že MUSÍ do práce? A proč úsměv mají jen ve Vaší přítomnosti, a to dosti umělý?
Zeptejte se sami sebe! Když budete něco dělat poprvé, tak Vás to nadchne, ale pokud to budete dělat týden, měsíc, rok, dvacet let? Něco jako cesta do práce, chození na oběd, nebo zapínání PC? PŘESTANE VÁS TO BAVIT. Stávalo se mi to také, ale stačí to udělat jednoduše – něco k té nebo oné věci, kterou děláte, přidejte.
Toto napsal Petr a neříkám, že tak musí nutně uvažovat Vaši pracovníci – vůbec Vám to nepřeji. A navíc existuje řešení nadmíru účinné!

Petr přinesl další informace, informace o tom, jak těmto úvahám zabránit – jak podobný stav vyřešit. Jeho návrh je obsáhlý, já ho shrnul do této jedné, velmi podstatné věty:
DÁVEJTE SVÝM PRACOVNÍKŮM HRY – VÝZVY!

Na závěr Vám posílá Petr tento vzkaz.

Nechci Vám říkat, abyste udělali tohle a tohle, ale ZKUSTE si takovou týdenní „bojovou“ hru ve firmě zahrát. Buď ztratíte pět hodin týdně vytvářením a sledováním této hry, nebo v ní získáte například ŠŤASTNÉHO ZAMĚSTNANCE, nebo dokonce svého budoucího nástupce:) Kdo ví:)

CHCETE UMĚT VYTVÁŘET ZAJÍMAVÉ HRY PRO SVÉ PRACOVNÍKY?

VY, CO SI TROUFÁTE, ZAVOLEJTE TEĎ A SPOLEČNĚ SE DO TOHO PUSTÍME!!!

Držte se!

Josef Orálek